Státní závěrečná zkouška
Státní závěrečná zkouška představuje formální zakončení daného stupně studia. Skládá se z obhajoby závěrečné práce a ústního zkoušení.
Na této stránce najdete obecné informace k obsahu a průběhu závěrečných zkoušek. Podrobné informace vám poskytne směrnice Závěrečné práce a realizace státních závěrečných zkoušek v bakalářských a v magisterských studijních programech (v dokumentech níže).
Bakalářská státní závěrečná zkouška
Abyste mohli skládat státní závěrečnou zkoušku, musíte mít splněné všechny studijní povinnosti:
- Odevzdat bakalářskou práci a získat za ni zápočet (15 kreditů / 12 kreditů (ÚEM)).
- Splnit studijní plán (všechny povinné a povinně volitelné předměty) a zároveň získat min. 180 kreditů* za celé bakalářské studium, včetně 4 kreditů / 2 kreditů (ÚEM) za tělesnou výchovu.
- ÚEM: Získat min. 34 kreditů za povinně volitelné předměty v českém jazyce, min. 9 kreditů za povinně volitelné předměty v cizím jazyce a min. 24 kreditů za kurzy cizích jazyků jako takových.
- Požádat v SISu o kontrolu studijních povinností před SZZ (stejně jako zápis do dalšího semestru – kliknete na ikonu „Podat žádost“ u kolonky „Žádám studijní oddělení o provedení kontroly před SZZ“).
* Některé studijní programy nemají ve studijním plánu předepsané povinné a povinně volitelné předměty za tolik kreditů, abyste jich za šest semestrů nasbírali potřebných 180. Zkontrolujte si to, a případně si včas zapište něco volitelného (kde hledat zajímavé volitelné předměty se dočtete zde).
Co dělat, když nestíháte splnit vše podle studijního plánu? Odpověď a pomoc najdete zde.
TIP! Pokud chcete mít na diplomu uvedeno rodné jméno, musíte ještě před státnicemi o jeho uvedení požádat. Více viz Blížím se ke konci – Co udělat po státnicích.
Bakalářské státnice zpravidla probíhají ve dvou obdobích, v červnu a srpnu (viz Studuji – Organizace roku a výuky). Konkrétní datum státnic vašeho studijního programu je v rámci státnicového období stanoveno tajemníkem ústavu nebo děkanátem.
Období (červen/srpen), ve kterém chcete státnice skládat, si volíte sami – na základě vašeho plnění předepsaných povinností a toho, kdy plánujete odevzdat bakalářskou práci (pro červnový termín je nutné splnit všechny povinnosti přibližně začátkem června, pro srpnové období v polovině července).
TIP! Přihlášení na první termín státnic je ještě před termínem odevzdání bakalářské práce a splněním povinností. Může se stát, že nakonec zjistíte, že nestíháte splnit vše – v takovém případě se můžete odhlásit nebo budete vyškrtnuti ze seznamu (při nesplnění podmínek).
Přihlašování k SZZ probíhá v SISu (záložka Termíny zkoušek). Termíny a případné další informace se dozvíte od své studijní referentky, popř. ústavu, sledujte pozorně školní e-mail.
Cca týden před zvoleným termínem státnic obdržíte spolu s posudkem vedoucího oficiální pozvánku k SZZ.
Bakalářská státní zkouška má dvě části – obhajobu bakalářské práce a zkoušení ze státnicových okruhů.
Nejprve budete vyzvání k přednesení vaší bakalářské práce, formou prezentace (přineste si na flash disku, zálohu mějte na e-mailu). Na prezentování je obvykle vyhrazeno cca 10 minut (ověřte si u vedoucí/ho práce), ve kterých byste měli shrnout celou práci. Po přečtení posudku od vašeho vedoucího následuje volná diskuze, kdy členové komise pokládají své otázky k bakalářské práci.
Po uzavření diskuze o práci následuje zkoušení z jednotlivých okruhů. Z každého okruhu zkouší jeden člen z komise, ostatní se mohou doptat. Čas na přípravu obvykle není, zkoušení z jednoho okruhu trvá cca 15 minut.
Každý okruh je pak zvlášť ohodnocen známkou, stejně jako samotná práce. Celková známka ze SZZ je průměrem z těchto dílčích známek. Výsledky se dozvíte v den státnic (dle komise ihned po dozkoušení, po dopoledním/odpoledním bloku, nebo na závěr dne).
Celá SZZ trvá většinou jednu hodinu. Vyhlášení výsledků může být bezprostředně po vašem výkonu, na konci daného půldne nebo celého zkoušecího dne.
Bakalářské státnice se skládají většinou ze 3 okruhů, které jsou vypsané na webových stránkách fakult/ústavů. Někde mají okruhy podobu předmětů, jinde obsahují průřez napříč celým bakalářským studiem. Pokud máte na výběr z několika okruhů, nahlásíte ty zvolené předem podle pokynů.
- FCHT – okruhy SZZ
- FTOP – okruhy SZZ
- FPBT – okruhy SZZ
- FCHI – okruhy SZZ
- ÚEM – okruhy SZZ
Pokud neuspějete v některé části SZZ, celé státnice se berou jako neúspěšné a musíte zkoušku opakovat. Opakuje se pouze okruh, který student nezvládl, popř. obhajoba práce (nikoliv zkouška jako celek). Při neúspěchu u SZZ může dojít k přerušení studia (viz Studijní a zkušební řád, Studuji – Studijní předpisy).
Srpnový termín státnic je určen studentům, kteří nestihli včas splnit předepsané povinnosti a odevzdat závěrečnou práci, popřípadě nezvládli některou z částí SZZ v červnovém termínu. O zájmu o srpnový termín je nutné včas informovat děkanát / studijní oddělení, resp. se odhlásit z prvního červnového termínu.
Pokud skládáte SZZ v srpnu, je možné diplom / doklad o absolvování bakalářského studia pro přijímací řízení do magisterského studia dodat po složení státnic.
Magisterská státní závěrečná zkouška
Pro vstup do posledního semestru magisterského studia musíte mít na konci 3. semestru studia splněné povinné a povinně volitelné předměty z předchozích semestrů a získaných min. 90 kreditů. Pokud tuto podmínku nesplníte, čeká vás mimořádný studijní plán a může to vést i k nutnosti prodloužit studium o 1 rok, pozor na to (informace k prodloužení studia*).
Abyste mohli skládat státní závěrečnou zkoušku, musíte mít splněné všechny studijní povinnosti:
- odevzdat diplomovou práci a získat za ni zápočet,
- splnit studijní plán, tj. získat min. 120 kreditů za celé magisterské studium,
- splnit povinnou odbornou praxi, pokud je v daném programu povinná (zjistíte ze stud. plánu),
- požádat v SISu o kontrolu studijních povinností před SZZ.
TIP! Pokud chcete mít na diplomu uvedeno rodné jméno, musíte ještě před státnicemi o jeho uvedení požádat. Více viz Blížím se ke konci – Co udělat po státnicích.
S blížícím se závěrem studia je také vhodné přemýšlet o čase „po škole“, čemu se chcete věnovat dále. Inspiraci k tomuto tématu najdete zde.
*Roční prodloužení magisterského studia, třeba kvůli Erasmu, není ostuda. Budete mít více času načerpat všechny vědomosti a znalosti, které vás zajímají, i na mimoškolní aktivity nebo práci. Není to však samo sebou – obnáší to různé kompromisy, dohodu na děkanátu / studijním oddělení a třeba i finanční zátěž. Vždy je potřeba zvážit všechna pro a proti a vzít v úvahu i to, že státem placená doba studia je u magistra 3 roky (pozor, započítávají se všechna započatá studia!). Získané dovednosti a zkušenosti jsou ale také velmi silným argumentem.
Magisterské státnice probíhají obvykle v červnu. Termíny se řídí aktuálním výnosem Organizace akademického roku (viz Studuji – Organizace roku a výuky). O přesném datu a harmonogramu SZZ budete informování e-mailem sekretariátem příslušného ústavu.
V případě nenadálé situace, která by bránila absolvování SZZ v červnovém termínu, lze pořádat o odklad. Náhradní termín bývá obvykle v srpnu, ale tento termín není nárokový a vždy je situace řešena individuálně (pokud by se nesložila komise, je nutné čekat na další oficiálně vypsaný termín). Informujte se u své studijní referentky, základem je vše řešit včas.
K magisterské SZZ a obhajobě diplomové práce se přihlásíte v SISu, dle pokynů ze studijního oddělení (zasíláno e-mailem, cca v polovině dubna). V SISu je případně nutné se přihlásit i na druhý termín.
V případě otázek či problémů s přiděleným termínem kontaktujte ústav, na kterém vypracováváte diplomovou práci.
Magisterské státní zkouška má dvě části – obhajobu diplomové práce a zkoušení ze státnicových okruhů.
TIP! Pro vytvoření pěkné prezentace ve stylu VŠCHT využijte šablony, které najdete v e-learningu pod názvem „Šablony pro tvorbu prezentací“, případně na intranetu (zde je i šablona posteru).
Nejprve budete vyzvání k prezentaci vaší diplomové práce. Po přečtení posudků a hodnocení vedoucího a oponenta budou položeny jejich otázky, pokud v posudku jsou. Otázky dostanete současně s posudky předem a máte povinnost na ně písemně vypracovat odpovědi. Odpovědi předáte před začátkem SZZ zapisovateli. Po položení otázek na ně vlastními slovy odpovíte a bude otevřena volná diskuze k diplomové práci.
Po uzavření diskuze o diplomové práci následuje zkoušení z jednotlivých zkušebních okruhů.
Hodnocena je obhajoba diplomové práce a jednotlivé okruhy, výsledná známka je jedna souhrnná.
SZZ trvá cca 1,5 hodiny. Výsledek SZZ se dozvíte v průběhu zkušebního dne (dle komise bezprostředně po zkoušení, po dopoledním/odpoledním bloku, nebo na konci celého dne).
TIP! S největší pravděpodobností jste jediní v místnosti, kdo tématu diplomové práce rozumí do nejmenšího detailu. Vyučující ho znají spíše v teoretické rovině, a proto se také OPRAVDU zajímají, co že jste to vlastně dělali, a chtějí tomu porozumět. Pokud se ptají, nechtějí jen slyšet, že mají pravdu, ale budou rádi, když uvidí, že víte, co a proč jste zkoumali. Tak se nebojte diskutovat a oponovat. Vždy ale s pokorou a bez arogance.
Zkouší se obvykle ze 4 okruhů, které najdete vypsané na webu příslušné fakulty nebo ústavu.
- FCHT – okruhy SZZ
- FTOP – okruhy SZZ
- FPBT – okruhy SZZ
- FCHI – okruhy SZZ
- ÚEM – okruhy SZZ PRI, okruhy SZZ RChP
Pokud neuspějete v některé části SZZ, celé státnice se berou jako neúspěšné a musíte zkoušku opakovat. Opakuje se pouze okruh, který student nezvládl, popř. obhajoba práce (nikoliv zkouška jako celek). Při neúspěchu u SZZ může dojít k přerušení studia (viz Studijní a zkušební řád, Studuji – Studijní předpisy).
Jak se na státnice připravit?
O obsahu prezentace je nejlepší se poradit s vedoucí/m. Jelikož obhajobou začíná celé zkoušení, věnujte jí čas a předem si ji vyzkoušejte (před spolužáky, vedoucí/m apod.), ať uděláte dobrý první dojem.
TIP! Pro vytvoření pěkné prezentace ve stylu VŠCHT využijte šablony, které najdete v e-learningu pod názvem „Šablony pro tvorbu prezentací“, případně na intranetu (zde je i šablona posteru).
Tipy k prezentaci, které využijete nejen u obhajoby
- Začněte od konce. Před přípravou prezentace si promyslete odpovědi na otázky „Co chci říct?“, „Proč je to důležité?“, „Jakou informaci si má publikum odnést?“. Následně začněte od té poslední a postupně vytvářejte scénář příběhu tak, aby ho neznalé publikum celý pochopilo. Zároveň se držte struktury práce, ať rámcově zmíníte každou část (úvod, teorie, výsledky, závěr).
- Zapamatujte si nutné minimum. Připravte si, jak svou řeč uvedete (přečtení názvu prezentace není úvod) a klíčové věty ke každému slidu. Promyslete si také přechody mezi jednotlivými slidy (jak slide „otevřít“ a „uzavřít“). A nezapomeňte na závěrečné shrnutí a „rozuzlení“ příběhu. Prezentaci se neučte nazpaměť od začátku do konce – nepůsobí to přirozeně a případná chyba/ zapomenutí vás snadno rozhodí.
- Mluvte nahlas. Prezentaci si předem nahlas několikrát vyzkoušejte, přijdete tak na formulace, které půjdou „dobře přes pusu“, a budete se cítit jistější (psaný text a mluvený není totéž). Zároveň si tak natrénujete hlasitý přednes, aby vás publikum dobře slyšelo. Využijte stopky, ať víte, jestli se dobře vejdete do časového limitu.
- Pamatujte, že publikum není nepřítel. Cynicky řečeno, nikoho nezajímáte, publikum zajímá to, co se dozví, váš příběh. Vy jste jen prostředek, jak mu ho poutavě sdělit, zaujmout ho, přinutit přemýšlet. Tak se nestresujte tím, že na vás každý zírá, jsou na vaší straně a přejí si/vám, aby se vám vystoupení povedlo a oni se pobavili (jako v divadle).
- Dýchejte. Zkuste se párkrát za den vědomě zplna nadechnout nosem. Kromě toho, že se naučíte zklidnit a zvládat stres, si také podvědomě zapamatujete dýchací vzorec. Při prezentování nelze dýchat pusou, a tak dýchání nosem přijde vhod. Jinak vám snadno dojde dech, nestihnete dýchat a zvýšíte tím akorát stres z celé situace. Tak dýchejte! Zvolněte. Máte čas.
TIP! Velkou pomocí a tréninkem může být účast na Studentské vědecké konferenci (SVK), kde si prezentování před publikem vyzkoušíte a do státnic pak jen vyladíte případné nedostatky.
O pár tipů se podělili starší studenti:
- Hlavně se dobře naučte základy, sice se to nezdá, ale u státnic není tolik času řešit věci dopodrobna.
- Je dobré si najít v učení systém, nepřeskakovat z jednoho tématu na druhé, a taky mít režim, tedy nezapomínat na spánek, jídlo a fyzickou aktivitu.
- Pozor na přepálení začátku, ať se neodrovnáte po třech dnech nonstop učení. A když vám to nejde, zkuste změnit prostředí nebo se učit s kamarády.
- Pročítejte si všechny materiály/otázky rovnoměrně, ať se vám nestane, že se perfektně naučíte začátek a na poslední kapitoly nebudete mít kapacitu.
Chcete se na státnice učit efektivně? Vyzkoušejte některou z metod nebo aplikací z e-learningu Učení, psychika, zvládání života.
TIP! Ještě před státnicemi se podívejte na složení komise a specializaci jejích členů. Často se ptají na otázky blízké jejich zaměření.
Co udělat po státnicích?
Po státnicích, bakalářských i magisterských, je potřeba ohlídat si platnost statutu studenta, různých slev na něj navázaných, nebo třeba odvody sociálního a zdravotního pojištění.
Vše, na co byste se měli zaměřit, najdete sepsané v sekci Blížím se ke konci – Co udělat po státnicích.